Jelenice
Před časem se na nás obrátila teta Marta a zadala nám obzvlášť zapeklitý úkol. Chtěla nějaký větší notýsek, (to problém nebyl), který ale měl být vtipný. Marta se jmenuje Jelínková. Tak navrhovala, abychom třebas zužitkovali obrázek jelena, klidně mohl být hodně naivní. Zrovna tou dobou mi "náhodou" Pavla přinesla jelenici na čištění oken v autě. A protože čištění auta nesnáším, bylo to jasné. Zkusíme udělat notes z jelenice!
Dost jsem se toho materiálu bál, je taková vytahovací, gumová. Ale dělalo se s ní docela dobře. Nakonec jsme udělali papírové pouzdro. Jenže jelenice, kromě toho, že je hrozně příjemná na omak, má tu neblahou vlastnost, že vůbec neklouže.
Dal jsem notes do pouzdra a polilo mě horko. Už jsem myslel, že notýsek z pouzdra nikdy nevyndám. Po krátkém boji jem zvítězil a nakonec vše vyřešilo "vytahovátko" z bílé stuhy. To se vcucne do krabičky, když se do ní notes zasouvá a pak se za něj vytáhne ven. Vypadá to složitě, ale je to docela jednoduché.
A my máme zase hotovo!





Z fíkovejch listů bys to nezvládl?